Jak přízemní a zbytečný!

Stejně jako u Jirky, ani u jiných asexuálů jejich predispozice nijak nenarušuje typické prvky partnerského soužití. Nijak jim nebrání v mazlení, objímání ani sdílení různých aktivit s potřebou vzájemné důvěry a blízkosti. Lásku oceňují jako opravdu hluboký cit, o jehož kvalitě podle jejich názorů sex nijak nevypovídá.

Jak vůbec asexualita vzniká? Dědí se, nebo k ní člověk dospěje sám? To všechno jsou otázky, na které stále neexistují jednoznačné odpovědi. Koneckonců i mezi samotnými asexuály je velmi pestrá paleta. Zatímco pro jedny je sex doslova odpudivý a pokud už ho musí absolvovat, chtějí ho mít co nejdříve za sebou, jiné uspokojuje masturbace a sex s někým jiným jim přijde nudný a neuspokojující. Někteří jsou spokojeni single a svou energii investují jinde, zatímco druzí touží po romantickém a intimním vztahu.

„Právě pro tento fakt nejde o sexuální orientaci,“ říká sexuolog Ondřej Trojan. „Nechuť asexuálů sdílet intimitu s partnerem má povahu vnitřního rozhodnutí, což je spíše potlačená touha,“ míní odborník s tím, že důvody mohou být různé. „Není možné najít společného jmenovatele. Mnohdy časem uplynou. Proto jde právě spíše o pózu nebo reakci na předchozí zklamání či racionální úvahu typu „vždy mi na sexu selhal vztah, jsem špatný milenec, nebudu to už dál zkoušet apod.,“ uvádí Trojan některé z příkladů a nesouhlasí s názory, že by se asexualita měla řadit mezi další sexuální orientaci. „Pokud vím, asexuálové se vzdávají sexu v průběhu života a vedou je k tomu rozličné příběhy,“ uvádí sexuolog z vlastní praxe.