patří ženy ve věku asi 45 let, které do Egypta jezdí vysloveně kvůli povyražení s mladými Egypťany. Těmto zdejší přezdívají „tour-habibi“ (habibi znamená miláček - pozn. red.)Poptávka je tak velká, že už jde o zcela běžný obchod. Některé ženy už ani neztrácejí čas a rovnou po příjezdu se zeptají přímo recepčního nebo někoho z personálu, kdo by jim mohl po dobu jejich pobytu dělat společnost,“ popisuje Marie. Méně zkušeným mladíkům stačí, když je ženy berou na večeře, do barů a do klubů, kde pochopitelně platí veškerou útratu. Je to pro ně de facto způsob obživy. Protřelejší „společníci“ už samozřejmě spadají do propojených sítí, na kterých se podílí i některé místní hotely a cestovní kanceláře. Ty dámám doporučují takzvaná „áčka“, jinými slovy společníky s patřičnou úrovní. „Áčka“ ovládají i několik jazyků, standardem je skvělá angličtina, dobře se oblékají a mají reprezentativní vystupování. Konkurence je nicméně velká, proto se společníci nabízí doslova ve všech možných podobách. To může potvrdit i čtyřicetiletá Jana, kolem které se v nočním klubu velmi ochotně měl sympatický mladík. „Bylo mi to sice od počátku jasné, ale stejně se přiznám, že mě překvapilo, když za mnou pak přišla „jeho dívka“ a nabídla mi, abych s jejím přítelem strávila noc. Byl to prostě jen další pasák v ženském provedení.“