Důvod? „Ješitnost. Je to skutečně tak, muži jsou zkrátka mnohem ješitnější, zakomplexovanější a také rozmazlenější tvorové. Jsou méně připravováni na to, o čem život ve skutečnosti je. Mužský svět a sebeúcta se hodně soustředí na výkonnost, soupeřivost a dobyvačnost. Jenže s postupným úbytkem fyzických i psychických sil, tyto věci podléhají většímu ohrožení. Nerad to říkám, ale faktem je, že my muži, máme větší tendenci stát se troskami,“ konstatuje Hrubeš. Muži navíc nemají ve zvyku o svých pocitech a problémech mluvit otevřeně. Jejich konverzace se většinou omezuje na triumfování. „Zatímco žena všechno probere s kamarádkou, muži to drží v sobě. Vždycky mě fascinovalo, jak se ženy mezi sebou dokážou zcela volně bavit o sexu. Dokážou prostě snáze navazovat přátelské vztahy, které jim zároveň slouží jako určité psychokonzultace,“ míní lékař.