Muži a finanční emancipace -proč se jim nechce na schůzkách platit?

Možná vám podrží dveře, pomohou vám do kabátu a doprovodí vás večer domů, ale když přijde na placení, gentlemanství jde rázem stranou. „Chtěly jste emancipaci, tak prosím! Brání se dnešní muži.  Mají pravdu?   

Poslední dobou to slýcháme od žen v jednom kuse, ženské stížnosti se valí ze všech stran: Musela jsem si na rande za sebe zaplatit. Nebo ještě hůř: Musela jsem na rande zaplatit za sebe i za něj! Navíc se zdá, že s rostoucí oblibou internetových seznamek a seznamovacích agentur, čekají rozpaky na konci schůzky při placení účtu (dříve či později) na každou druhou ženu.Zaplatit za dámu kafe nebo dokonce večeři už rozhodně není takovou samozřejmostí, za jakou to ještě považovala generace našich rodičů. Opravdu se základní principy dvoření a namlouvání od těch dob tolik změnily? Vypadá to tak, ať se nám to líbí nebo ne, i tyto změny mají svá opodstatnění.

Já platím večeři, ty kafe a dezertChceme-li pochopit, odkud se v mužích současnosti bere nechuť k placení za ženu, je dobré si připomenout, jak vlastně tato zarytá gentlemanská tradice vznikla. Přenést se musíme do doby, kdy jsme my ženy byly považovány za méněcenné, slabší a na mužském pohlaví ekonomicky závislé. Do dob, kdy ženy ještě nesměly studovat ani pracovat a ve většině případů neměly ani žádné vlastní finanční prostředky. Bylo proto zcela logické, že za ženu platil muž, i kdyby totiž ona sebevíc chtěla, neměla by z čeho. A pokud by měla, působila by nanejvýš podezřele a přespříliš nežensky.

A právě na to se dnes muži rádi odvolávají. „Proč bych měl za ženu platit účet? Oba pracujeme a oba dostáváme plat! Oba musíme platit účty!“ Brání se pánové. Ti, kteří se navíc rozhodli, že si svou partnerku najdou přes internetovou seznamku, mají o další důvod navíc. „Někdy mám až tři rande týdně, kdybych měl pokaždé zatáhnout celý účet, byl bych brzy na mizině!“ Stěžoval si mi takhle jednou jeden muž. Jiný se pro změnu zastával staromódnějšího modelu, ale i ten má limit. A to přímo denní. Jeho maximální limit je čtyři sta, až pět set korun za večer. Zní to hrozně? Možná, ale nesmíme se mužům divit. Ne každé rande se vydaří a pak taková útrata za večeři opravdu bolí.

Uvědomit bychom si měli také to, že se na seznamkách pohybují i ženy, které v tomto směru nejsou dvakrát taktní. Jedna moje známá si například pro první setkání vybírala ty nejdražší restaurace. Sama nebo s přáteli by tam pochopitelně nikdy nešla, ale proč se dobře nenajíst a nepochlubit se na facebooku za cizí peníze, že? Takže na závěr, ptáte-li se mě, zda by měl muž za ženu na první schůzce platit, odpovídám jednoznačně ANO. K tomu ale dodávám, že není potřeba, aby dotyčnou zval hned do restaurace na večeři a žena, je-li férová, by to ani neměla přijmout. První setkání u kafe nebo u sklenky vína snad mužovu peněženku nezruinuje. On jí projeví kavalírství a zachová se jako gentleman, ona bude za dámu, která jde na schůzku kvůli němu, nikoliv kvůli tomu, aby mu provětrala peněženku a druhý den se přátelům na „Fejsu“ chlubila, že si dala chobotnici nebo foie gras.

Blog MyDejt