Ach ti hodní kluci! Proč je holky nechtějí?

Ach ti hodní kluci!

Proč je holky nechtějí?

Denně s ní hodiny trávíte na telefonu a posloucháte její „plačky“ o práci i o kamarádkách, masírujete jí unavená chodidla, když spolu koukáte na film, který jste ani nechtěli vidět, hlídáte jí psa nebo spravujete kapající kohoutek a ona? Pustí vás k vodě kvůli nějakému namachrovanému frajerovi, který s ní zachází jako s onucí. Zní vám to povědomě?

Pak s největší pravděpodobností trpíte známým syndromem „hodného kluka“. Že na tom není nic špatného? Tak proč jste pořád sám?

Ochotný a přizpůsobivý = neatraktivní
Ženy samozřejmě chtějí, aby s nimi muž zacházel s respektem, choval se k nim hezky a zahrnoval je pozorností. Problém je v tom, že respekt, pozornost a hezké chování asi ve vašem pojetí bude něco zcela jiného, než to, po čem ženy skutečně touží. Jen si to představte, setkáte se s prima ženou a začnete dělat všechno pro to, abyste jí vyšli ve všem vstříc a aby byla maximálně šťastná. A zatímco vy si myslíte, že ve vás vidí  prince na bílém koni, ona vidí slabocha a troubu, s kterým může cvičit, jak se jí zlíbí. A kromě toho přemýšlí, co je s vámi divného. Kruté, viďte. Jenže taková už je zkrátka realita. A tak si milí muži zapište jednou pro vždy, že ať už vaše ryzí přirozenost inklinuje k sebehodnějšímu člověku, ve vztahu k ženám si to zakažte. Být příliš hodný a poddajný je zkrátka váš vztahový „rozsudek smrti“.

Pohádka o napraveném rebelovi
Nikdo po vás pochopitelně nechce, abyste se chovali jako neandrtálec a byli k ženě hrubí. Jak tedy rozpoznat tu správnou hranici? Je to celkem jednoduché. Víte, které romány a romantické filmy jsou nejúspěšnější? No přece ty, kde se zlobivý kluk kvůli nějaké ženě promění v romantického miláčka.

Vzpomeňte si třeba na kultovní film Hříšný tanec nebo legendární Pomáda? Hlavní hrdinové jsou si vždy až nápadně podobní, stejně jako zápletka: bezstarostný a povrchní floutek obletovaný ženami na každém rohu se najednou zblázní a úplně změní kvůli jedné jediné.V této filozofii spočívá celý klíč k úspěchu. Ženy chtějí hodného a obětavého partnera, ale také chtějí, aby byl takový jen a jen kvůli nim. Jinými slovy, ženy nechtějí muže, který byl hodný a milý ke všem. Jak jinak by si pak mohly být jisté, že je vůbec miluje?

Žena musí mít pocit, že je pro muže výjimečná. Výjimečná natolik, že se nestyděl kvůli ní shodit image tvrďáka či dokonce playboye a proměnit se kvůli ní v naprosto úžasného milujícího partnera, který má oči jen a jen pro ni. Žena chce mít pocit, že ty největší plody vaší velkorysosti a péče si užívá ona, nikdo jiný. Chápete? Buďte sami sebou, ale své dobré já rozdávejte postupně. Vlastně jen po malých kouscích, je přece vzácné, stejně jako vy a pozornost, kterou jí věnujete…


Může fungovat vztah na dálku?

Může fungovat vztah na dálku?

Ahoj Sally,

Před 5 měsíci jsem se seznámila s jedním mužem na internetu. Bohužel žije v zahraničí a je to cizinec. Přijel za mnou a strávili jsme spolu dva týdny. Poté jsem já byla na tři týdny u něj a všechno bylo skvělé. Nicméně on říká, že na vážný vztah ještě není připravený. Ani já nejsem ještě připravená udělat tak velký krok a odstěhovat se do cizí země. Může to fungovat? Teď plánujeme společnou dovolenou.

 

(Míša 31)

Milá Míšo,

vztahy na dálku přinášejí vždy nemalé komplikace. Jsou krásné a vyhovují zejména velmi zaneprázdněným lidem, ale faktem zůstává, že to jsou jen jakési polovztahy. Problém je v tom, že dokud spolu partneři nemohou trávit dostatek reálného času, aby se poznali i v těch horších situacích (na Skype nepoznáš, že je tvůj miláček lenoch, škrt, počítačový maniak, má dluhy, zapomněl se rozvést a je neúnosný bordelář), jen těžko si můžeš být jistá, že takového člověka sneseš po svém boku.

Hraje proti vám čas. Zatímco při reálném chození bys byla schopná někoho takového odhalit za týden, tady se ti to prostě nepodaří. Co tě poté může mrzet je ztracený čas. Navíc ve vztahu na dálku je potřeba hodně důvěry v druhého a pochopení. Žárlivost už překazila nejeden takový vztah a málokdo to dokáže ustát. Jestli to může vyjít? Ano i ne. Znám pár, který se seznámil na internetu a po roce dopisování se sešel a pak už plánoval svatbu. Dnes jsou stále spolu a mají děti. Znám ale i případy, které dopadly neslavně a pro oba, hlavně pro ženy to byla naprostá ztráta času. Píšeš, že tvůj milý není připravený na vážný vztah? Co tedy na té seznamce hledal?

Obávám se, že situace, která je mezi vámi nyní mu zcela vyhovuje. Jsi kamarádka, která mu bude dělat parťáka na cestách a bude k dispozici, když bude mít „cestu kolem“. Pokud je vám spolu dobře, tak není co řešit, ale rozhodně bych se na tohoto muže neupínala a dál bych byla otevřená dalším příležitostem. Osobně bych ti doporučila randit s muži ve tvém okolí. Jen mezi nimi můžeš najít partnera, který s tebou stráví víkend, obejme tě, bude s tebou večer u filmu chroupat křupky, pomůže ti něco opravit nebo ti poskytne rameno, na kterém se můžeš vyplakat. Tohle ti zkrátka ani ta nejlepší technologie neumožní.


Randíte s ženou po 30? Na tohle byste měli myslet!

Randíte s ženou po 30? Na tohle byste měli myslet!

Třicátnice jsou podle mnohých mužů skvělé partnerky. Bývají sebevědomé, sofistikované, zkušené, finančně nezávislé a velmi trpělivé. Pokud jste ale zodpovědný a férový muž, měl byste před vztahem s takovou ženou zvážit jednu velmi zásadní věc...

Zřejmě už tušíte, že řeč je o biologických hodinách. Napsalo se o nich už mraky článků, ale ve vztazích jako bychom stále kolem nich chodili po špičkách a báli se, že opravdu explodují. A to bychom měli, protože pro ženy (alespoň většinu z nich) je to skutečně otázka života a smrti. To si muži často neuvědomují, nechtějí uvědomit, v horším případě to prostě ignorují, protože mají pocit, že partnerčiny biologické hodiny se jich netýkají. Ano i ne.

Charakter, nebo sobec?

Pravdou je, že muži opravdu biologické hodiny řešit nemusí. Příroda jim nadělila „luxus svobodného rozhodování, kdy nebo jestli vůbec někdy, chtějí být rodičem. Nemají pro rodičovství omezené období svého života. Své vlastní biologické hodiny proto řešit nemusí. Ženy však ano. A muži, kteří chodí s ženou, o níž vědí, že chce mít děti, zatímco oni je mít nechtějí, nebo si nejsou jistí, by k biologickým hodinám neměli zůstávat lhostejní. Mohou jít do vztahu s ženou po třicítce a mít pocit, že přece o nic nejde: Budeme spolu a uvidíme. Třeba to vyjde, třeba ne… Směle do toho. Ale jestli jste charakterní muž s dostatečnou mírou zodpovědnosti, pak to nedělejte s ženou po třicítce. Víte-li už na začátku, že si sami sebe ještě hodně dlouho nebudete moci představit v roli otce, najděte v sobě dostatek chlapské odvahy a ukončete to (samozřejmě na úrovni, ne zbabělým útěkem). I za tu cenu, že se budete cítit jako mizera. Mizerou byste byl, kdybyste sobecky plýtval jejím omezeným časem, protože jestli ji opravdu milujete, pak právě rozchod může být ten největší projev lásky, který ji ukážete – šance, že si ještě včas najde někoho, kdo už na rozdíl od vás bude připravený na vztah se vším všudy.

Muži nemají co ztratit, ženy hrají o život

Může vás to bolet, může vás to na celé týdny vykolejit, ale pořád nejde o život, viďte? Ženám ale o život jde. A to s každým dalším vztahem. Pokaždé hrají vysokou a riskantní hru, která je může připravit o něco, co je pro ně tím největším životním posláním – být matkou. Žádná žena nechce být terčem vtipů, že je stíhačka a že tlačí a dotírá otázkami, které muži tak nenávidí: „Jak to mezi námi vlastně je? Chceš se někdy usadit?“ Nenechte to dojít tak daleko a rozsekněte to včas.
Muži a ženy, buďte k sobě upřímní a lidští. Muži, nezahrávejte si s nikým, s kým nesdílíte stejné sny a plány do budoucna. A vy ženy, nezůstávejte s mužem, o kterém víte, že nechce to, co chcete vy. Nedoufejte, že jednou změní názor, abyste mohly žít v sebeklamu.