Proč je holky nechtějí?
Před 5 měsíci jsem se seznámila s jedním mužem na internetu. Bohužel žije v zahraničí a je to cizinec. Přijel za mnou a strávili jsme spolu dva týdny. Poté jsem já byla na tři týdny u něj a všechno bylo skvělé. Nicméně on říká, že na vážný vztah ještě není připravený. Ani já nejsem ještě připravená udělat tak velký krok a odstěhovat se do cizí země. Může to fungovat? Teď plánujeme společnou dovolenou.
(Míša 31)
vztahy na dálku přinášejí vždy nemalé komplikace. Jsou krásné a vyhovují zejména velmi zaneprázdněným lidem, ale faktem zůstává, že to jsou jen jakési polovztahy. Problém je v tom, že dokud spolu partneři nemohou trávit dostatek reálného času, aby se poznali i v těch horších situacích (na Skype nepoznáš, že je tvůj miláček lenoch, škrt, počítačový maniak, má dluhy, zapomněl se rozvést a je neúnosný bordelář), jen těžko si můžeš být jistá, že takového člověka sneseš po svém boku.
Pravdou je, že muži opravdu biologické hodiny řešit nemusí. Příroda jim nadělila „luxus svobodného rozhodování, kdy nebo jestli vůbec někdy, chtějí být rodičem. Nemají pro rodičovství omezené období svého života. Své vlastní biologické hodiny proto řešit nemusí. Ženy však ano. A muži, kteří chodí s ženou, o níž vědí, že chce mít děti, zatímco oni je mít nechtějí, nebo si nejsou jistí, by k biologickým hodinám neměli zůstávat lhostejní. Mohou jít do vztahu s ženou po třicítce a mít pocit, že přece o nic nejde: Budeme spolu a uvidíme. Třeba to vyjde, třeba ne… Směle do toho. Ale jestli jste charakterní muž s dostatečnou mírou zodpovědnosti, pak to nedělejte s ženou po třicítce. Víte-li už na začátku, že si sami sebe ještě hodně dlouho nebudete moci představit v roli otce, najděte v sobě dostatek chlapské odvahy a ukončete to (samozřejmě na úrovni, ne zbabělým útěkem). I za tu cenu, že se budete cítit jako mizera. Mizerou byste byl, kdybyste sobecky plýtval jejím omezeným časem, protože jestli ji opravdu milujete, pak právě rozchod může být ten největší projev lásky, který ji ukážete – šance, že si ještě včas najde někoho, kdo už na rozdíl od vás bude připravený na vztah se vším všudy.
Může vás to bolet, může vás to na celé týdny vykolejit, ale pořád nejde o život, viďte? Ženám ale o život jde. A to s každým dalším vztahem. Pokaždé hrají vysokou a riskantní hru, která je může připravit o něco, co je pro ně tím největším životním posláním – být matkou. Žádná žena nechce být terčem vtipů, že je stíhačka a že tlačí a dotírá otázkami, které muži tak nenávidí: „Jak to mezi námi vlastně je? Chceš se někdy usadit?“ Nenechte to dojít tak daleko a rozsekněte to včas.